Chrám svatého Jakuba v Brně                                                                  nahoru

Chrám svatého Jakuba v Brně je již téměř 800 let významnou dominantou města Brna. Je svědkem historických událostí i místem, se kterým jsou spojeny radostné a bolestné kapitoly života lidí naší doby.

Pro každého člověka má chrám svatého Jakuba v Brně jiný význam. Pro stavitele chrámu je místem, do kterého vložil všechno své nadání a kde možná zanechal i část svého srdce. Pro milovníka umění je galerií, ve které jsou soustředěny vzácné projevy velikého lidského ducha. Pro muzikanta je prostorem, který zve k naplnění hudbou, která je i zpěvem jeho srdce. Pro fotografa je místem, kde se snaží na jednom snímku zachytit jistou stabilitu místa a hmoty, proměnu světla i pomíjivost okamžiku. Pro věřícího člověka je místem, kde prožívá některé významné životní události, ale také místem, které zve člověka k setkání s Bohem.

Význam chrámu pro toho, který vešel jenom proto, že šel náhodou kolem dveří, které byly zrovna otevřeny, závisí na momentálním rozpoložení jeho srdce. A jen velmi těžko se dá odhadnout, jaký má chrám vliv na toho, který přišel, aby se zde skryl před zimou nebo deštěm.

Pro každého člověka může mít chrám jiný význam. Ale v jednom bychom jej mohli vnímat stejně: chrám je místem hledání. Je výsledkem hledání umělců, kteří jej budovali, je místem, které nabízí pomoc při životních hledáních i jeho návštěvníkům. Vysoké štíhlé sloupy chtějí pozvednout naše oči výš, než kam dohlédneme, když jsme naplnění každodenními starostmi. Skrze velká okna přichází mohutný paprsek světla, který jakoby chtěl proměnit temnotu světa, ve kterém žijeme.

Ticho chrámového prostoru umožňuje přemýšlet nejen o radostech a bolestech dne, ale i o smyslu toho, co prožíváme, a dokonce i o smyslu a cíli celého života. I pro věřícího člověka je chrám místem hledání. Vždyť věřit znamená každý den hledat toho, který je Láska, a znovu si ověřovat, že opravdová láska spojená s ochotou přinášet oběti je jedinou cestou k trvalému štěstí. Mnohé je jasné, ohraničené, jakoby uzavřené, ale mnohé je jen naznačené, neustále otevřené a svým způsobem provokující. Snad jen jedno si člověk do chrámu musí přinést sám - dostatek času.

Proto přeji všem návštěvníkům, aby si do chrámu svatého Jakuba v Brně přinesli dostatek času. Potom mohou přijmout pozvání, aby hledali něco (nebo někoho), co je přivede dál. Přeji všem návštěvníkům, aby z chrámu odcházeli mírně vzrušeni tím, že ještě všechno nenašli. Potom se možná znovu vrátí. A to přeji nejen návštěvníkům chrámu, ale i samotnému chrámu svatého Jakuba v Brně. Vždyť chrám je nejkrásnější tehdy, když je oživován těmi, kteří do něj přicházejí.

ThLic. Václav Slouk