Rok se svatými, Schauber a Schindler
apoštol, mučedník
narozen: kolem Kristova narození
zemřel: kolem velikonoc r. 44 v Jeruzalémě, Palestina
patron Španělska; válečníků; dělníků; kameníků, drogistů, kloboučníků, vozkařů, kovářů řetězů; poutníků
svatý Jakub starší
Obrovský ohňostroj stoupá v předvečer sv. Jakuba k letní noční obloze španělského města Santiago de Compostela v Galícii. Málokdo ze 60 tisíc obyvatel a mnoha tisíc návštěvníků města si nechá ujít toto jedinečné divadlo k poctě velkého apoštola Jakuba. Už několik dní je město na Monte Pedros jako v horečce. Panuje nálada lidové slavnosti. Lidové taneční skupiny soutěží ve svém umění, pestré kroje ovládají obraz ulic, nepřehledné zástupy poutníků proudí městem. Lidé očekávají s napětím hlavní události.
Kdo byl tento apoštol, k němuž lnou lidé 20. století takovou překypující úctou? Jakub Starší, který se tak nazývá k rozlišení od apoštola Jakuba Mladšího, byl synem rybáře Zebedea a Salome, jeho bratrem byl Jan, apoštol a evangelista. Spolu s Petrem a Janem patřil Jakub ke Kristovým oblíbeným učedníkům a doprovázel Ježíše do olivové zahrady. Pro jejich bouřlivý temperament dal Syn Boží oběma bratřím Jakubovi a Janovi mnohoznačné přízvisko „synové hromu“. Po Ježíšově Nanebevstoupení hlásal Jakub Starší dále evangelium. Jedno podání říká, že působil v Jeruzalémě a v Samařsku, jiné vypravuje, ze Jakub odešel do Španělska a tam kázal. Kolem velikonoc r. 44 zatkli apoštola vojáci Heroda Agrippy I. a sťali ho na příkaz krále mečem. Jakub byl první ze dvanácti Kristových apoštolů, který podstoupil mučednictví. Legenda vypráví, že cestou šel průvod na popraviště kolem domu, kde seděl muž, nemocný dnou; neschopný chůze, a prosil Jakuba o pomoc. K smrti odsouzený řekl nemocnému: „Ve jménu mého Pána Ježíše Krista, vstaň zdráv a chval svého Spasitele.“ Muž se zvedl a mohl zase chodit. Jeden z katů padl na kolena a vyznal se z křesťanské víry. Byl pak spolu s Jakubem sťat. Podání vypravuje, že křesťané postavili na místě v Jeruzalémě, kde vytrpěl apoštol Jakub mučednictví, kostel svatého Jakuba. Mučedníkovy ostatky přenesli prý kolem r. 70 na Sinaj, kde postavili klášter svatého Jakuba, dnešní klášter sv. Kateřiny. Zachránili Jakubovy ostatky před Saraceny a v 8. století je přenesli do Španělska a k jejich uchovávání postavili v Galícii kostel sv. Jakuba, který byl posvěcen 25. července 816. Z chrámu se stalo od 10. století slavné poutní místo Santiago (St. Jakob) de Compostela, které přitahovalo až do 15. století více poutníků než Řím a Jeruzalém. K místu na severovýchodě Španělska vznikly četné slavné poutní cesty, které jsou lemovány kláštery, kostely (skoro všechny ve stylu nové katedrály v Santiagu, započaté r. 1075), útulky a kaple.
Bohoslužba v katedrále v Santiagu de Compostela začíná o svátku sv. Jakuba podívanou, při níž se tají dech: v monumentální bazilice, jedné z nejkrásnějších na iberském poloostrově, se nad hlavami věřících houpe obrovský kotel kadidla. Tento zvyk je ve světě jedinečný. V předvečer svátku, který, pokud padne na neděli, zahajuje „svatý Jakubův rok“, prochází průvod obrovských tančících loutek ulicemi města, následován biskupem, kněžími a ministranty. Až do časných ranních hodin září v Santiagu de Compostela světla.
Acta a tradice:
význam Jakuba pro Španělsko byl kdysi tak velký, že byla celá Hispánie nazývána „Jakubovou zemí“. V roce 1161 vznikl v Leonu rytířský řád „sv. Jakub od meče“, který bojoval proti Maurům. V řecké církvi je Jakubova památka 15. listopadu, v koptické 12. dubna a v arménské 28. prosince.
Pojem „Jakubova mušle“ má svůj původ rovněž v Jakubově osobě: poutníci, kteří v dřívější době navštívili Jakubův hrob, dostali klobouk, který byl ozdoben velkou mušlí (patronát kloboučníků). Jak je lidový světec oblíben, vidíme z toho, že sedláci přinášejí první zralá jablka v den sv. Jakuba k žehnání a nazývají je „Jakubovými jablky“. Zároveň se pořádaly v den sv. Jakuba trhy, především na venkově, ale i ve městech, např. v Mnichově (Jakubský trh) a v Kaufbeurenu (Jakubův týden).
V obou městech je tento zvyk zachováván dodnes.
Znázorňování:
na dřívějších znázorněních vidíme Jakuba Staršího jako apoštola, většinou s knihou. Později se objevuje téměř vždy jako poutník s holí, lahví, pytlíkem a kloboukem. Na některých zobrazeních jsou také poukazy na jeho mučednictví. Konečně je i způsob znázorňování Jakuba jako rytíře („Matamoros“, „bijec Maurli“). Románský bronzový reliéf v kostele sv. PavIa Za hradbami v Římě ukazuje Jakuba se svitkem spisu. Socha (1250) v předsíni paderbornského dómu představuje apoštola s mušlí na plášti.
Slavná dřevěná postava od Hanse Leinbergera (1525) v Bavorském národním muzeu v Mnichově ukazuje Jakuba Staršího, jak sedí a má poutnický klobouk a knihu.
Santiago de Compostela
Starodávné město Santiago de Compostela – poutní místo západního křesťanstva ležící v Galicii na severu Španělska má pohnutou a zajímavou historii. Leží při hlavní silnici z La Coruni do Viga a je cílem legendární cesty poutníků Camino de Santiago – Cesta svatého Jakuba.
Ve 12. a 13.století je město v největším rozkvětu a stává se významným náboženským centrem.V té době byla postavena kaple Capilla del Salvator a věže Torre de las Campanas a Torre de la Carraca. Během dalších staletí jsou ve městě stavěny další kostely a kláštery (např. Santa María Salomé, San Pelayo de Antealtares, San Martin Pinario).
Ze 16.století pochází monumentální barokní klášter San Martin Pinario, který byl postaven nad starým románským kostelem, kdysi centrem víry. Podle legendy Convento de San Francisco založil svatý František, jemuž Bůh ve zjevení poradil koupit půdu od řádových bratří za symbolickou cenu jednoho koše ryb a na tomto místě vystavět klášter za peníze, které najde v kašně, což se stalo.
Dnes se však na tomto místě nacházejí jen zbytky z původního kláštera, většina budov byla postavena v 17.století. I když je ve městě nejméně padesát kostelů, klášterů, kašen a zvonic,dominantou je katedrála svatého Jakuba, ke které směřují hvězdicovitě všechny nejdůležitější ulice. Archeologické výzkumy potvrdily, že v těchto místech stával karolinský kostel již v devátém století. Byl však zničen během válek a na jeho místě byla vystavěna raně románská katedrála. Ta se dočkala v polovině osmnáctého století velkých barokních úprav.
Světcovy ostatky jsou uloženy v kryptě v moderním sarkofágu ze stříbra. Podoba svatého Jakuba se v katedrále mnohokrát opakuje. Nad hlavním oltářem září svatý Jakub stříbrem a drahokamy.
V roce 2000 bylo město vyhlášeno Evropským městem kultury. Dnes je na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO hned třikrát. Poprvé bylo v roce 1985 zapsáno jeho historické jádro s katedrálou svatého Jakuba. Podruhé v roce 1993 byla na seznam zapsána část svatojakubské poutní cesty, tzv. francouzské, po níž poutníci do svatého města severozápadním Španělskem přicházejí.
A naposledy v roce 1998 si UNESCO vzalo pod ochranu také druhou část francouzské poutní cesty přímo na území Francie.
Pranostiky
Tento den je první kritickým dnem léta podle něhož se usuzuje na počasí nejbližšího období, ale i na budoucí Vánoce a zimu. Opodstatnění této skutečnosti je prý ve faktu počátku sestupné tendence křivky průměrných denních teplot během roku.
- Co do svatého Jakuba (vína) odkvěte, do Havla uzraje.
- Do Jakuba zelíčko – po Jakubu zelí.
- Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou vánoce.
- Je-li teplo na Jakuba, bude zima na vánoce.
- Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
- Na Jakuba – kobzolí průba. (kobzole – brambory)
- Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
- Parno o Jakubě, zima o vánocích.
- Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné (dobré) žně.
- Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
- Svatý Jakub poseče, svatá Anna (26.7.) napeče.
- Z které strany svatý Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.
- Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim ;na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
- O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
- Prší-li na svatého Jakuba, hádá se o suchém a teplém počasí.
- Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
- Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
- Deště před Jakubem po tři dni špatní proroci jsou žitných dní.
- Na Jakuba déšť jako žravý jed kazí modrý na pohance květ, proto vzácný bývá v oulech med.
- Jaký den jest před polednem nebo odpoledne svatého Jakuba, takové bude povětří před nebo po narození páně.
- Jak teplý svatý Jakub, tak studené vánoce.
- Svatý Jakub Větší na sníh věští.
- Na Jakuba prvních brambor průba.
- Na svatého Jakuba čeká mnohá huba.
- Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněha.
- Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
- Jakub bez deště – tuhá zima.